PADS
Vysoce produktivní nástroj pro kreslení schémat a návrh desek plošných spojů v několika výkonových a cenových hladinách.
CAM350
Editor výstupních dat programů pro návrh plošných spojů (DPS). Zobrazuje, kontroluje a upravuje data potřebná pro výrobu holé desky a její osazování.
Xpedition
Vysoce výkonný nástroj pro tvorbu složitých projektů realizovaných pomocí desek plošných spojů (DPS), využívajících high-speed design, RF a další
BluePrint-PCB
Program pro jednoduchou tvorbu elektronické dokumentace z dat návrhových systémů. Načtením inteligentních dat z CAD programu umožňuje sestavit dokumentaci pro výrobu, opravy a osazování DPS
ModelSim
Kombinace simulátoru smíšených signálů a ladícího prostředí pro HDL (jazyky Verilog, VHDL, PSL a SystemC) vytváří jednotný nástroj pro ověřování funkce navrhovaných ASIC i FPGA obvodů.
HyperLynx
Sada programů pro analýzu přenosu signálu plošným spojem a napájecích poměrů na DPS. Poskytuje souhrnné simulace týkající se desky plošných spojů.
fiXtress
Program pro analýzu spolehlivosti elektronického zařízení na úrovni elektrického zapojení a použitých součástek. Výstupem je hodnota MTBF, upozornění na přetížené a předimenzované součástky.
Programy používané v elektronice pochází od různých dodavatelů, některé jsou dokonce volně dostupné, za používání většiny z nich je však třeba zaplatit. Programy, byť určené pro stejný druh práce, se navzájem liší, ať už svými funkcemi, způsobem ovládání, uživatelským prostředím, celkovou koncepcí, cenou atd. Je dobře, že je mezi nimi taková rozmanitost, protože tak má každý uživatel možnost vybrat si právě ten program, který mu nejlépe vyhovuje. Otázkou ale je, jak si správně vybrat.
Volně dostupný nebo placený software?
Cena je pro mnoho zájemců jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru programu, a tak je pochopitelné, že se mohou zajímat i o software, který je k dispozici zdarma. Mohlo by se zdát divné, že volně dostupné programy vůbec existují, ale je to tak. Zahrnují jak kreslení schémat a návrh desek, tak simulátory i CAM programy. Některé vznikly vlastně jen z nadšení jejich autora (např. Zenith PCB), jiné jsou financovány z ústraní, třeba výrobci desek plošných spojů (např. PCB123) nebo výrobci či distributory součástek, které pak obsahují knihovny daného programu (např. DesignSpark, LT Spice).
Pokud potřebuji software pro sebe, protože si občas něco dělám, asi bych si vybral volně dostupný software. Pokud ale potřebuji program pro práci, která mě živí, byl bych opatrný. Důležitých je totiž mnoho aspektů – např. rychlá technická podpora v případě dotazů nebo problémů, aktualizace programu, jeho další rozvoj atd. Možnost používání volně dostupného softwaru může být také omezena pouze na nekomerční použití nebo jen určitý rozsah práce. Kromě toho nemohu očekávat od programů, které jsou zdarma (nebo velmi levné), že budou mít všechny funkce potřebné pro řešení mých úloh.
Náklady spojené s používáním software
Mohlo by se zdát, že zakoupením programu finanční náklady končí, ale tak tomu většinou není. Přinejmenším tu bývají náklady na aktualizaci softwaru, školení a technickou podporu. Školení nebývá povinné, a tak ho lze odmítnout. Je ale třeba mít na paměti, že naučit se pracovat s novým programem jen sám s pomocí manuálu nebývá právě ten nejrychlejší a nejefektivnější způsob. Otázka updatů a technické podpory bývá u jednotlivých programů řešena různě, takže nezbývá než se informovat u distributora. U některých programů je vázána na zaplacení tak zvané roční údržby programu (maintenance), v jejímž rámci jsou pak všechny nové verze i potřebná pomoc v průběhu 1 roku poskytovány zdarma. U jiných programů lze update koupit až ve chvíli, kdy je tato nová verze uvedena na trh a event. je poskytována zdarma i omezená technická podpora. Bylo by však mylné se domnívat, že si uživatel může vždy vybrat, jestli update či roční údržbu programu chce, nebo ne – to vždy záleží na obchodní politice výrobce daného softwaru.
Kráceno. Celý článek byl uveřejněn na webu DPS-az.cz